Komu stačí všeho s mírou, ten si na své přijde v Čechách i v období, kdy naši krajinu pokryje bílá peřina. Naše hory se s alpskými svahy srovnat asi nedají, ale kdo si moc nevymýšlí, užije si i doma. Zdá se ale, že Ladovy časy jsou pryč. Dostatek přirozené sněhové pokrývky v zimním období dnes již není samozřejmostí a lyžařské areály si vypomáhají výrobou technického sněhu.

Produkce sněhu

K jeho výrobě se užívají sněhové tyče, častěji děla. Využívá se systém dvojího proudění vzduchu, kdy je směs stlačeného vzduchu a vody rozprašována tryskami do atmosféry. Tento proces je energeticky náročný a vyžaduje velké množství vody, která se odebírá z přírodních zdrojů nebo uměle vytvořených nádrží. Poprvé byl technický sníh vyroben v Kanadě a pak byl využit během olympijských her v Kalifornii. Infrastruktura pro jeho produkci dynamicky narůstá od 80. let a zasněžování rozhodně není vzácností. V alpách se touto tematikou zabývá francouzská vědkyně Carmen de Jong, podle které tento sníh pokrývá až 70 % sjezdovek v italských Alpách.

Dopady zasněžování

Odborné studie dokládají negativní dopady technického zasněžování na složky životního prostředí, zejména hydrosféru, pedosféru a biosféru. Odběry vod pro výrobu sněhu jsou uskutečňovány v zimním období, tedy v části roku, kdy jsou průtoky ve vodotečích obecně nižší. To pak může ohrozit ekologickou funkci toku a mít nežádoucí vliv na zde žijící živočichy. V jarním období je pak na sjezdovkách nepřirozeně velké množství sněhu, proto i riziko půdní eroze je vyšší. Do potoků a řek se navíc mohou dostávat chemikálie z aditiv, která se přidávají do směsi, ze které se pak sníh vyrábí. Protože v následujících desítkách let bude pokračovat ústup ledovců a bude se snižovat rovněž množství zimní pokrývky, budou lyžařské areály stále více spoléhat na techniku.