Vědci provedli genetický výzkum, v čele výzkumu stála jihoafrická genetička Vanessa Hayesová z Univerzity v Sydney, který zjistil, že náš druh se vyvíjel v severní Botswaně, kde se nyní nacházejí solné pláně.
Výzkum byl založený na genetické studii, která zkoumá migrační modely.
Pro výzkum si tým vybral populaci Namibie a Jihoafrické republiky. Vědci zkoumali 200 genetických znaků mitochondriální DNA obyvatel, která jsou děděny po matce. Testy DNA ovšem prokázali velmi malou přítomnost genetické linie. Při dalším srovnání je stopy zavedli právě ke Khoisanům.
Podle studie jsme potomky Khoisanů, kteří jsou etnickou skupinou obyvatel v jihozápadní Africe. Nejspíše vytvořili první lidskou komunitu, jak ji známe dnes jako lovci a sběrači. Experti věří, že každý člověk na planetě Zemi má za předka právě jednoho z nich.

Po 70 tisíc let zůstal jejich genom nezměněný, tudíž vědci usuzují, že po tuto dobu zůstali na stejném místě.
Oblast severní Botswany je dnes součástí pouště Kalahari, která tvoří 70 % území. Dříve bylo území ovšem plné zeleně a vláhy, a dokonce se tam nacházelo obrovské jezero. Před 130 tisíci lety začala oblast vysychat, proto začalo docházet k migraci obyvatel, ovšem ne všichni migrovali. Další migrační vlna přišla o 20 tisíc let později. K vysychání docházelo kvůli přirozeným změnám klimatu, protože se osa Země posouvala. Takhle podle vědců začalo osídlení všech kontinentů, které trvalo několik desítek tisíc let. Před 50 až 40 tisíci let dorazili do Evropy první lidé.
Část lidí, která v oblasti zůstala, tedy dnešní Khoisané, se stále živí lovem a sběrem jako kdysi. Adaptovali se na vyprahlé podmínky, a z generace na generaci si předávají informaci o svém původu.

Studie je ovšem kritizována za čerpání z omezených dat. Jiné archeologické nálezy dokazují, že naši předci pocházeli spíše z východní Afriky. Lidských domovin by tím pádem nejspíše mělo být více.